Davis cup ve Valencii 2024
V noci z úterý na středu jsme vyrazili směr letiště Vídeň, abychom se ranním letem dopravili do Valencie. Třetí největší španělské město bylo stejně jako loni dějištěm týmových zápasů nejlepších tenistů světa – Davis Cupu.
Ve středu 11. září se představil český daviscupový tým ve svém prvním ze tří soubojů a to rovnou proti domácím španělům. Následně nás čekala ve čtvrtek Austrálie a v sobotu Francie. K postupu do listopadového finále bylo potřeba dvou výher ze tří možností.
Tenisový program začínal ve známé basketbalové hale vždy od 16 h, takže jsme po příletu v 9 h ráno měli docela dost času. Vyplnili jsme jej prohlídkou ZOO ve Valencii, checkinem na hotelu, procházkou v přístavu, kterou jsme si prodloužili až na pláž. Tam jsme si dali pozdní oběd a pak už spěchali na klíčové zápasy dne proti španělům v čele s hvězdným Carlosem Alcarazem.
Hala basketbalového týmu Valencie byla poměrně velká a zaplněná tak z 80%. Velmi hezky byla řešena Fan zona vedle haly, kde jsme si mohli dát něco k jídlu i pití a také nakoupit tenisové suvenýry.
Každý hrací den Davis cupu se skládal ze dvou single zápasů a následné čtyřhry. První zápas rozehráli Jiří Lehečka a Roberto Bautista-Agut jakožto dvojky obou týmů. Byť se Jirka snažil a nehrál vůbec špatně, tak domácímu hráči se v hale plné španělských fanoušků dařilo a vyhrál první set v tiebreaku. V druhé sadě podlehl Lehečka 4:6, možná už kvůli nastupující nemoci.
Druhý zápas dne byl připraven pro jedničky obou týmů. Proti Carlosu Alcarazovi se postavil zlatý olympijský medailista z Paříže 2024 Tomáš Macháč.
Neskutečný zápas plný krásných výměn mezi bývalou světovou jedničkou Carlosem Alcarazem a naším berounským playerem dospěl v první sadě až do tiebreku, který Tomáš vyhrál 7:3.
V druhém setu se už ale u Tomáše pomalu začala projevovat únava z amerických betonů a také bylo vidět, že Alcaraz se před domácím publikem nechce nechat zahanbit a zařadil dvojku. Za stavu 1:2 ztratil český hráč svůj servis a do konce setu už tomu bohužel nebylo jinak.
Poslední hry druhého setu bylo vidět, že Tomáše trápí křeče a nemůže se pořádně odrazit ani u podání a ni u běžných úderů. Set tedy vyhrál Alacaraz 6:1 a Tomáš se odebral do šatny před třetí rozhodující sadou.
Do třetí sady sice Macháč nastoupil, ale bohužel po pár míčích vzdal. Po totálním fyzickém vyčerpání a křečích dostával večer kapačky, aby mohl nastoupit další den.
Za stavu 2:0 na zápasy přišla na řadu čtyřhra, kde se opět ukázal Carlos Alcaraz, tentokrát po boku Marcela Granollerse. Za Česko nastoupili Adam Pavlásek a Kuba Menšík.
I debl byl opravdu vyrovnaný a ve třech setech jsme viděli další 2 tiebreky. První sadu vyhráli v tiebreku češi 7:2, druhý set však zase padnul na stranu španělů a to 6:3. Ve třetí sadě došlo opět na zkrácenou hru, ale tam si to španělé už pohlídali a tiebreak vyhráli hladce 7:2.
Z prvního hracího dne jsme si tedy odnesli od hvězdných španělů porážku 0:3, byť se jednalo o velmi vyrovnané zápasy a kdyby měl Tomáš Macháč možnost dohrát svou bitvu s Alcarazem, měl určitě velkou šanci ho porazit.
Po dlouhém prvním dnu jsme se dostali před půlnocí na hotel a padli do postelí. Bylo potřeba nabrat nové síly nejen na prohlídku Valencie ale také na další fandění.
Ráno nás čekala na hotelu snídaně, kterou jsme si dali venku na sluníčku. Po vydatné snídani jsme vyrazili na prohlídku oceánografického muzea, které jsme měli kousek pěšky. Přes krásný park Jardínes jsme prošli i do místního obchodního centra, kde jsme se příjemně ochladili. Denní teploty ve Valencii se pohybovaly mezi 35 a 38 stupni. V ČR bylo v té době tak 6 stupňů a déšť.
Kolem poledne jsme se vrátili na hotel pro plavky a vydali se na pláž. Vzhledem k vysokým teplotám jsme si prohlídku centra města a historických památek nechali až na večerní hodiny.
Velkou výhodou našeho pobytu ve Valencii byl hotel. Jednalo se o pěkný tříhvězdičkový IBIS hotel, jež jsme měli z haly jen pár desítek minut pěšky nebo 10 minut autem.
Po Valencii jsme se pohybovali buď pěšky, metrem a nebo pomocí aplikace Uber, kde jsme si vždy zavolali taxi za výhodnou cenu a rychle jsme byli na hale či zpět na hotelu.
Po koupání jsme se přesunuli Uberem do haly, kde jsme si vyzvedli lístky na utkání s Austrálií. Před prvním zápasem jsme měli ještě chvilku času, tak jsme vyzkoušeli občerstvení ve Fan Zóně a musím španělský catering pochválit, výběr nebyl velký, ale jídlo chutné.
Austrálie sice přijela bez svého nejlepšího hráče Alexe de Minaura, ale i tak se jednalo o velmi silný tým. K prvnímu zápasu nastoupil Jakub Menšík proti australanovi řeckého původu. První set vyhrál Thanasi Kokkinakis jednoznačně 6:2.
V druhé sadě se hrálo až do stavu 4:4 velmi vyrovnaně. Australan prakticky nedělal chyby, z podání mu padalo jedno eso či přímý bod za druhým a dvojchyby se mu úplně vyhýbaly. Kuba ztratil servis a prohrával tak 4:5, obratem se mu ale povedlo získat podání soupeře a tak to bylo zase 5:5. Situace se změnila a Menšíkovi se podařilo vyhrát druhý set v tiebreaku 7:2.
Ve třetím setu za stavu 2:3 však Jakub neudržel své podání a Kokkinakis se tak dostal do vedení 4:2. Od té doby už dovolil Kubovi jen jednu hru a třetí set tak skončil 6:3 pro Austrálii.
V pauze jsme si zaskočili do Fan Zony, kde jsme se potkali s dalšími českými fanoušky a některé z nich jsme moc dobře znali z tenisových turnajů v Brně. Vyslechli jsme si příběh o tom, jaké to je, když vám uletí letadlo a do Valencie musíte cestovat přes Madrid nejen letecky ale i vlakem.
K dalšímu zápasu nastoupil za Austrálii Alexei Popyrin a za Česko Tomáš Macháč. Bohužel bylo utkání ukončeno již po první hře. Tomáš nebyl zdravotně v pořádku. Po pauze následovala čtyřhra.
V deblu se objevila nám již dobře známá dvojice Adam Pavlásek a Kuba Menšík proti australanům Ebdenovi s Purcellem. Ani toto utkání se nám bohužel nepodařilo vyhrát a dopadlo to z našeho pohledu 4:6 a 2:6.
Po tenise jsme se přesunuli do historického centra Valencie, kde jsme si dali k večeři vyhlášenou španělskou Paellu. Prošli jsme si nejkrásnější uličky a náměstí centra a pomalu se odebrali metrem na hotel.
V pátek čekal české tenisty volný den před sobotní závěrečnou bitvou s Francií. Nás už však čekal odlet do české zimy. Na hotelu jsme v pátek ráno stihli snídani, která začínala už od 6.30 h a běžně trvala až do 11 h.
Po snídani jsme se přesunuli na blízké metro a přímou linkou odjeli na letiště, kde jsme byli pohodlně už kolem půl osmé.
Z Valencie jsme odlétali před desátou hodinou a po poledni jsme už přistávali ve Vídni. Po krátkém přesunu jsme se dostali na parkoviště u letiště a mohli v deštivém počasí vyrazit zpět do Brna. Náš tenisový zájezd do Valencie skončil kolem 16 h příjezdem do Brna.
V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem, kteří se zájezdu zúčastnili. Podařilo se nám ujet z chladného a deštivého Česka a užívali jsme si přímořské klima a počasí podobné jarním zájezdům na turnaji v Římě či Madridu 2024.
Pomalu už se rýsuje, kam bychom chtěli na tenis vyrazit příští rok. Mimo klasické zájezdy do Říma a Madridu se můžete těšit i French Open či Monte Carlo.
Pro tento rok chystáme ještě zájezdy do Turína a Paříže na turnaje mistrů. V listopadu bychom se měli podívat na Billie Jean King Cup do Španělska.
Na další zájezdy se můžete přihlásit tradičně telefonicky na čísle 603 555 170. A kromě pár fotek máme z Wimbledonu 2024 i videa, které najdete na našem Facebooku.
